Kronika
Měsíc filmu na školách – besedy o normalizaci
28.11.2022Naše gymnázium se opět zapojilo do projektu Jeden svět na školách - měsíc filmu, tentokrát na téma Normalizovaná každodennost. Ročník se zaměřil na život obyčejných lidí a jak je komunistický režim ovlivňoval v jejich běžném životě. Besedy s pozvanými pamětníky proběhly dvě. Záznam si vzaly na starost zúčastněné studentky.
Ve středu 23.11. proběhla v rámci společenskovědního semináře beseda s pamětníkem 70. a 80. let Františkem Kopeckým. Studentům byla doba představena na základě autentických vzpomínek z pohledu člověka, který byl téměř 50 let učitelem, je otcem pěti dětí, chodí do kostela a normalizace měla na jeho život velký vliv. Ani problémy jako donášení, nedostatek různých surovin a nátlak komunistické strany nedokázaly zviklat jeho přesvědčení.
Po vlastní přednášce následovala diskuze se studenty. Padaly otázky různého typu, například jestli byl v té době rozdíl mít jedno, nebo pět dětí, zda se jako učitel bál některých svých studentů, o kterých se vědělo, že jejich rodiče jsou ve straně, a tak podobně.
Zajímavou skutečností pro posluchače bylo, že pan Kopecký chtěl být původně zedníkem. Nicméně přestože povolání zedníka by se v komunistické společnosti zdálo být adekvátní, místní "mocní" mu v tom zabránili a díky tomu došlo ke změně jeho další cesty. Pro výborné studijní výsledky byl přijat na SVVŠ (Střední všeobecně vzdělávací škola) a po maturitě pokračoval ve studiu na MATFYZu.
Přednáška byla přínosem, pan Kopecký si poutavostí svého vyprávění udržoval pozornost všech posluchačů, a ti si díky tomu vytvořili pravdivý obraz tehdejší doby.
Barbora Kopecká, oktáva
Druhý den ve čtvrtek 24. 11. proběhla v podobném duchu na stejné téma beseda s pamětnicí Marií Sprengerovou. Paní žila v době normalizace v Praze a byla zaměstnaná v bance. Studentům vyprávěla o své práci, která jí umožňovala občas nějaké výhody např. nemusela čekat fronty díky kontaktům na zákazníky banky. Pamětnice donesla i ukázky dobové módy a mluvila o tom, jak doma pletla svetry, sukně a další oblečení.
Bylo velice zajímavé vidět, jak se žilo za normalizace. Nejenže jsme měli možnost nahlédnout do této doby pomocí videí, doplňující informace nám poskytla pamětnice, která nám přiblížila, jak se v této době žilo. Je neskutečné, jak moc dobře se nám žije oproti normalizaci a myslím, že je důležité si to připomínat. Proto tuto besedu hodnotím velmi pozitivně.
Ema Hofmeisterová, 2. ročník
související články: jeden svět na školách dějepis historie společenské vědy normalizace